Zalévání
K zalévání doporučuji používat vodu měkkou - dešťovou nebo destilovanou. Tvrdou a vápenitou vodu z vodovodní sítě nelze doporučit. V některých případech, můžete zalévat i převařenou a dobře odstátou vodou z vodovodní sítě - to moc nedoporučuji (obsahuje minerální látky, které postupně znehodnocují substrát). Rostlina během vegetační sezony (v letním období) by měla stát neustále ve vodě, aby substrát byl stále vlhký - nesmí nikdy vyschnout! V zimním období omezujeme zálivku na minimum - jen vlhký substrát.
!! Pozor, nezalévat tvrdou a vápenitou vodou z vodovodní sítě, rostlina tak může brzy zajít !!
Škůdci
Rostliny velmi často napadají mšice. Na ty použijte příslušný insekticid. Jako další bývá rostlina napadena gemmy plísně (často v nevětraných akváriích a sklenících). Při napadení plísněmi použijte fungicid ( Topsin, Euparen, Fundazol).
Pasti
Pasti, tak jako u všech rostlin mají omezenou životnost. Když pomalu začínají od konečků usychat, neznamená to nic jiného, než že je past stará. Je to normální jev, takže se ničeho nemusíte bát. Až past uschne celá, je vhodné ji u kmínku rostliny odstranit. Staré pasti nepůsobí moc hezkým dojmem, ale hlavně předejdete možným plísním, které se na ní mohou vyskytnout.
Rostliny prodělávají dormaci (přechodné omezení nebo zastavení růstu) v létě, později začínají tvořit gemmy (jedná se nepohlavní, semenům podobné vegetativní orgány, obsahující zárodky nových rostlin, které jsou schopny se ve vhodných podmínkách vyvinout v nové rostliny).
Květy
Vyrůstají na oválném šlahounu, i několik desítek centimetrů vysokém. Rosnatka kvete z jara a má bíle nebo růžové květy.
TIP - Doporučuji tyto květy odstranit již při vyražení šlahounu, neboť se tím rostlina vysiluje. Pokud samozřejmě nechceme rostlinu množit.
Semena
Semena je možné získat tak, že je necháme dozrát. Semena vyséváme na substrát - rašelina s pískem v poměru 2:1 při teplotách 15 - 25 °C. Semena klíčí během několika týdnů.
Přesazování
Jen pokud je to nutné, jinak asi jednou za 2 - 3 roky. Přesazujeme je těsně po skončení zimy - po skončení klidového období.
Rozmnožování
Rosnatku je možné množit dvojím způsobem: vegetativně - dělením trsů, nebo generativně - semeny. Semena je možné získat tak, že je necháme dozrát. Semena vyséváme na substrát - rašelina s pískem v poměru 2:1 při teplotách 15 - 25 °C. Semena klíčí během několika týdnů.
Vegetativně: malými rozmnožovacími tělísky - gemmy. Ty se vysévají ihned po dozrání na povrch pěstitelského substrátu - rašelina s pískem. Poté se musí gemmy umístit na světlo, klíčí během několika dnů až týdnů.
Hnojení
Rostliny NEHNOJIT žádnými hnojivy pro venkovní a pokojové rostliny! Všechny masožravé rostliny žijí v půdách, které jsou velmi chudé na živiny. Tyto živiny získávají z polapené kořisti. Kořenový systém masožravek je poměrně málo vyvinutý, slouží hlavně k uchycení rostliny a jako zásobárna vody - živiny se takto pro rostlinu nezískávají.
Krmení
Není bezpodmínečně nutné pro život rostliny. Je to jen jakýsi "pamlsek", kterým rostlince přilepšíte. Pokud jsou rostlinky přes léto ve volném prostoru, nachytají si dostatek potravy sami. Pokud jsou celoročně v bytě, můžete jim "předhodit" např. mouchu 1x za měsíc. Kořist by měla být živá, protože tím jak se chce z pasti dostat ven, tak svým pohybem uvnitř pasti pobídne rostlinku k tomu, aby začala vylučovat trávicí šťávy a kořist tak mohla být následně strávena (její chitinová schránka však zůstane v pasti vždy).
Nezatahující světlomilné rosnatky
Stručný přehled
|
maximální (východní, jižní nebo západní okno)
|
|
rašelina s křemičitým pískem (v poměru 2:1) |
|
20°C - 25°C |
|
10°C - 18°C |
|
60% - 80% |
|
maximální, shora nebo do podmisky
|
|
žádné!
|
|
není nutné
|
Druhy
Drosera villosa, D. roraimai, D. hamiltonii, D. cuneeifolia, D. spatulata, D. indica, D. graminifolia, D. brevifolia, D. pusilla, D. regia, D. bequaertii, D. humbertii, D. elomgata, D. aliciae, D. burmanii, D. capillaris, D. capensis, D. cuneifolia, D. dielsiana, D. binata, D. filiformis, D. spatulata a další.
Nádoby
Stačí normální plastové květináče s průměrem okolo 15 cm. Větší množství substrátu udržuje dobrou stabilitu PH.
TIP - Já mám D. capensis zasazenou ve čtvercovém, umělohmotném květináči o průměru 25 cm a daří se jí tam skvěle. Na povrchu je zasazen živý mech, který udržuje dobré mikroklima.
Osvětlení
Určitě maximálně možné osvětlení v létě i v zimě. Rostliny se nemusejí nikterak stínit.
!! Pozor, je nutné dávat pozor na přehřátí rostlin hlavně v polozavřených nádobách !!
Substrát
Vhodným substrátem je hrubá vláknitá rašelina s křemičitým pískem v poměru 2 : 1.
Teplota
Pro rosnatky jsou v létě optimální teploty 20 - 25 °C, v zimě je optimum 10 - 18 °C. V horkém létě vyšší teploty krátkodobě neškodí.
Vlhkost
V rozmezí 60% až 80%, rostliny můžete mlžit. Dobré větrání je podmínkou pro dobré pěstování.
Zalévání
K zalévání doporučuji používat vodu měkkou - dešťovou nebo destilovanou. Tvrdou a vápenitou vodu z vodovodní sítě nelze doporučit. V některých případech, můžete zalévat i převařenou a dobře odstátou vodou z vodovodní sítě - to moc nedoporučuji (obsahuje minerální látky, které postupně znehodnocují substrát).
Rostlina během vegetační sezony (v letním období) by měla stát neustále ve vodě, aby substrát byl stále vlhký - nesmí nikdy vyschnout! V zimním období omezujeme zálivku na minimum - jen vlhký substrát.
TIP - U druhu D. regia je nutné v zimě zálivku omezit.
!! Pozor, nezalévat tvrdou a vápenitou vodou z vodovodní sítě, rostlina tak může brzy zajít !!
Škůdci
Rostliny mohou v zimě napadat patogenní plísně a to v hůře větraných podmínkách. Pro růst semenáčků mohou být problémem smutnice, jejíž larvy požírají už tak malý kořenový systém. Někdy také rosnatky napadají mšice. Při napadení patogenními plísněmi použijte fungicid Fundazol. Při napadení smutnicemi použijte insekticid Karate 2,5 WG nebo Mospilan 20 SP. Proti mšicím použijte Pirimoru 25 WG nebo jiný vhodný insekticid.
Pasti
Pasti, tak jako u všech rostlin mají omezenou životnost. Když pomalu začínají od konečků usychat, neznamená to nic jiného, než že je past stará. Je to normální jev, takže se ničeho nemusíte bát. Až past uschne celá, je vhodné ji u kmínku rostliny odstranit. Staré pasti nepůsobí moc hezkým dojmem, ale hlavně předejdete možným plísním, které se na ní mohou vyskytnout.
Dormace (přechodné omezení nebo zastavení růstu): Rostliny na zimu nezatahují.
Květy
Vyrůstají na oválném šlahounu, i několik desítek centimetrů vysokém. Rosnatka kvete z jara a má bíle nebo růžové květy.
TIP - Doporučuji tyto květy odstranit již při vyražení šlahounu, neboť se tím rostlina vysiluje. Pokud samozřejmě nechceme rostlinu množit.
Semena
Semena je možné získat tím, že je necháme dozrát. Květy jsou samosprašné a mají mnoho semen. Velikost semínek je necelý 1 mm. Po sklizni je můžete ihned vysévat na vlhký substrát (rašelina s křemičitým štěrkem v poměru 2 : 1).
Přesazování
Každoročně, při větších nádobách jednou za 2 - 3 roky. Přesazujte je těsně po skončení zimy - po skončení klidového období.
Rozmnožování
Rosnatku je možné množit dvojím způsobem: vegetativně - dělením trsů, nebo generativně - semeny. Semena je možné získat tak, že je necháme dozrát. Semena vyséváme na substrát - rašelina s pískem v poměru 2:1 při teplotách 15 - 25 °C. Semena klíčí během několika týdnů.
Vegetativně: některé druhy se množí z adventních pupenů vznikajících na starých listech, které doléhají na půdu (D. capillaris, D. roraimae aj.). U silnějších druhů můžeme využít řízkování na asi 2 - 3 cm dlouhé části, které se následovně lehce zatlačí do mokré rašeliny.
Hnojení
Rostliny NEHNOJIT žádnými hnojivy pro venkovní a pokojové rostliny! Všechny masožravé rostliny žijí v půdách, které jsou velmi chudé na živiny. Tyto živiny získávají z polapené kořisti. Kořenový systém masožravek je poměrně málo vyvinutý, slouží hlavně k uchycení rostliny a jako zásobárna vody - živiny se takto pro rostlinu nezískávají.
Krmení
Není bezpodmínečně nutné pro život rostliny. Je to jen jakýsi "pamlsek", kterým rostlince přilepšíte. Pokud jsou rostlinky přes léto ve volném prostoru, nachytají si dostatek potravy sami. Pokud jsou celoročně v bytě, můžete jim "předhodit" např. mouchu 1x za měsíc. Kořist by měla být živá, protože tím jak se chce z pasti dostat ven, tak svým pohybem uvnitř pasti pobídne rostlinku k tomu, aby začala vylučovat trávicí šťávy a kořist tak mohla být následně strávena (její chitinová schránka však zůstane v pasti vždy).
Stínomilné pralesní rosnatky Austrálie
Stručný přehled
|
maximální (východní, jižní nebo západní okno)
|
|
rašelina s křemičitým pískem (v poměru 2:1) |
|
18°C - 30°C |
|
18°C - 30°C |
|
70% - 100% |
|
maximální, shora nebo do podmisky
|
|
žádné!
|
|
není nutné
|
Druhy
Drosera prolifera, schizandra, adelae a další.
Nádoby
Stačí normální plastové květináče s průměrem okolo 15 cm. Větší množství substrátu udržuje dobrou stabilitu PH.
Osvětlení
Požadavky na světlo nejsou u těchto rosnatek veliké, spokojí se s normálním denním světlem a v zimě nepotřebují přisvicovat umělým světlem.
!! Pozor, je nutné dávat pozor na přehřátí rostlin hlavně v polozavřených nádobách !!
Substrát
Vhodným substrátem je rašelina s křemičitým pískem (2 : 1), nebo směs rašeliny, drcené kůry (borové či dubové) v poměru 2 : 1 : 2.
Teplota
Vhodné je udržovat stálou teplotu, bez velkých poklesů a vzrůstů. Optimum je po celý rok od 18 do 30 °C.
Vlhkost
V rozmezí 70% až 100%, rostliny je dobré mlžit.
Zalévání
K zalévání doporučuji používat vodu měkkou - dešťovou nebo destilovanou. Tvrdou a vápenitou vodu z vodovodní sítě nelze doporučit. V některých případech, můžete zalévat i převařenou a dobře odstátou vodou z vodovodní sítě - to moc nedoporučuji (obsahuje minerální látky, které postupně znehodnocují substrát). Rostlina během vegetační sezony (v letním období) by měla stát neustále ve vodě, aby substrát byl stále vlhký - nesmí nikdy vyschnout! V zimním období omezujeme zálivku na minimum - jen vlhký substrát.
!! Pozor, nezalévat tvrdou a vápenitou vodou z vodovodní sítě, rostlina tak může brzy zajít !!
Škůdci
Na rostlinách se může objevit plíseň šedá nebo rostliny napadají mšice a smutnice. Pokud je rostlina napadená mšicemi nebo smutnicemi, použijte postřik insekticidy Karate 2,5 WG nebo Mospilan 20 SP. Při napadení plísní šedou použijte fungicid Fundazol.
Pasti
Pasti, tak jako u všech rostlin mají omezenou životnost. Když pomalu začínají od konečků usychat, neznamená to nic jiného, než že je past stará. Je to normální jev, takže se ničeho nemusíte bát. Až past uschne celá, je vhodné ji u kmínku rostliny odstranit. Staré pasti nepůsobí moc hezkým dojmem, ale hlavně předejdete možným plísním, které se na ní mohou vyskytnout.
Dormace (přechodné omezení nebo zastavení růstu): rostliny neutlumují růst a rostou stejně po celý rok.
Květy
Vyrůstají na oválném šlahounu, i několik desítek centimetrů vysokém. Rosnatka kvete z jara a má bíle nebo růžové květy.
TIP - Doporučuji tyto květy odstranit již při vyražení šlahounu, neboť se tím rostlina vysiluje. Pokud samozřejmě nechceme rostlinu množit.
Semena
Semena je možné získat tak, že je necháme dozrát. Semena vyséváme na substrát - rašelina s pískem v poměru 2:1 při teplotách 15 - 25 °C. Semena klíčí během několika týdnů.
Přesazování
Jen pokud je to nutné, jinak asi jednou za 2 - 3 roky. Přesazujeme je těsně po skončení zimy - po skončení klidového období.
Rozmnožování
Rosnatky je možné množit dvojími způsoby: vegetativně - listovými řízky, nebo generativně - semeny. Semeny se využívá jen velmi zřídka.
Vegetativně: Delší listy můžeme uříznout celé a lehce je zatlačit do substrátu. Za několik týdnů vytvoří kořeny.
Hnojení
Rostliny NEHNOJIT žádnými hnojivy pro venkovní a pokojové rostliny! Všechny masožravé rostliny žijí v půdách, které jsou velmi chudé na živiny. Tyto živiny získávají z polapené kořisti. Kořenový systém masožravek je poměrně málo vyvinutý, slouží hlavně k uchycení rostliny a jako zásobárna vody - živiny se takto pro rostlinu nezískávají.
Krmení
Není bezpodmínečně nutné pro život rostliny. Je to jen jakýsi "pamlsek", kterým rostlince přilepšíte. Pokud jsou rostlinky přes léto ve volném prostoru, nachytají si dostatek potravy sami. Pokud jsou celoročně v bytě, můžete jim "předhodit" např. mouchu 1x za měsíc. Kořist by měla být živá, protože tím jak se chce z pasti dostat ven, tak svým pohybem uvnitř pasti pobídne rostlinku k tomu, aby začala vylučovat trávicí šťávy a kořist tak mohla být následně strávena (její chitinová schránka však zůstane v pasti vždy).
Rosnatky s přezimovacími pupeny
Stručný přehled
|
maximální (východní, jižní nebo západní okno)
|
|
rašelina s křemičitým pískem (v poměru 2:1) |
|
15°C - 28°C |
|
15°C - 28°C |
|
60% - 80% |
|
maximální, shora nebo do podmisky
|
|
žádné!
|
|
není nutné
|
Druhy
Drosera rotundifolia, D. anglica, D. intermedia, D. arcturi, D. filiformis, D. linearis, D. stenopetala, D. binata a další.
Nádoby
Plně postačí plastový květináč o průměru 10 - 15 cm.
Osvětlení
Určitě maximálně možné osvětlení v létě i v zimě. Rostliny se nemusejí nikterak stínit.
!! Pozor, je nutné dávat pozor na přehřátí rostlin hlavně v polozavřených nádobách !!
Substrát
Vhodným substrátem je rašelina s křemičitým pískem nebo štěrkem v poměru 2 : 1 .
Teplota
Tyto rosnatky nesnášejí vysoké a ani příliš nízké teploty. Optimální teplota je po celý rok v rozmezí 15 - 28 °C.
Vlhkost
Pohybuje se v rozmezí 60% až 80% , rostliny je dobré mlžit. Pro úspěšné pěstování je větrání podmínkou.
Zalévání
Nejlepší je zalévat dešťovou vodou, případně destilovanou. V některých případech, můžete zalévat i převařenou a dobře odstátou vodou z vodovodní sítě - přesto to osobně moc nedoporučuji. Rostlina během vegetační sezony (v letním období) by měla stát neustále ve vodě, aby substrát byl stále vlhký - nesmí nikdy vyschnout! V zimním období omezujeme zálivku na minimum - jen vlhký substrát.
!! Pozor, nezalévat tvrdou a vápenitou vodou z vodovodní sítě, rostlina tak může brzy zajít !!
Škůdci
Rostliny v zimě mohou napadat patogenní plísně a to především v hůře větraných podmínkách. Pro růst semenáčků mohou být problémem smutnice, jejíchž larvy požírají už tak malý kořenový systém. Někdy také rosnatky napadají mšice. Při napadení patogenními plísněmi a mšicemi použijte insekticidy Karate 2,5 WG nebo Mospilan 20 SP. Proti mšicím použijte Pirimoru 25 WG nebo jiný vhodný prostředek.
Pasti
Pasti, tak jako u všech rostlin mají omezenou životnost. Když pomalu začínají od konečků usychat, neznamená to nic jiného, než že je past stará. Je to normální jev, takže se ničeho nemusíte bát. Až past uschne celá, je vhodné ji u kmínku rostliny odstranit. Staré pasti nepůsobí moc hezkým dojmem, ale hlavně předejdete možným plísním, které se na ní mohou vyskytnout.
Dormace (přechodné omezení nebo zastavení růstu): kromě D. stenopetala, která zastavuje svůj růst, všechny ostatní druhy na zimu zatahují a tvoří tkz. hibernakula (přezimující pupen některých vodních rostlin, který na konci vegetační sezóny odpadá od mateřské rostliny a na jaře se z něj vyvíjí rostlina nová).
Květy
Vyrůstají na oválném šlahounu, i několik desítek centimetrů vysokém. Rosnatka kvete z jara a má bíle nebo růžové květy.
TIP - Doporučuji tyto květy odstranit již při vyražení šlahounu, neboť se tím rostlina vysiluje. Pokud samozřejmě nechceme rostlinu množit.
Semena
Semena je možné získat tak, že je necháme dozrát. Semena jsou velmi drobná, kulovitá, jen výjimkou jsou protáhlá semena některých druhů. Před výsevem se musí semena stratifikovat (projít chladem) - dáváme je na několik týdnů až měsíců do lednice, poté vyséváme na běžný substrát - rašelina s křemičitým pískem nebo štěrkem.
Přesazování
Jen pokud je to nutné, jinak asi jednou za 2 - 3 roky. Přesazujeme je těsně po skončení zimy - po skončení klidového období.
Rozmnožování
Rosnatky je možné množit dvojím způsobem: vegetativně: z adventních pupenů, nebo generativně: semeny. Před výsevem se musí semena stratifikovat (projít chladem) - dáváme je na několik týdnů až měsíců do lednice, poté vyséváme na běžný substrát - rašelina s křemičitým pískem nebo štěrkem.
Vegetativně: u druhů kterým doléhají listy na povrch substrátu se tvoří adventní pupeny - využijeme množení listovými řízky. Tyto listy nařízkujte na asi 2-3 cm dlouhé části, které následně zatlačtíme do mokrého substrátu.
Hnojení
Rostliny NEHNOJIT žádnými hnojivy pro venkovní a pokojové rostliny! Všechny masožravé rostliny žijí v půdách, které jsou velmi chudé na živiny. Tyto živiny získávají z polapené kořisti. Kořenový systém masožravek je poměrně málo vyvinutý, slouží hlavně k uchycení rostliny a jako zásobárna vody - živiny se takto pro rostlinu nezískávají.
Krmení
Není bezpodmínečně nutné pro život rostliny. Je to jen jakýsi "pamlsek", kterým rostlince přilepšíte. Pokud jsou rostlinky přes léto ve volném prostoru, nachytají si dostatek potravy sami. Pokud jsou celoročně v bytě, můžete jim "předhodit" např. mouchu 1x za měsíc. Kořist by měla být živá, protože tím jak se chce z pasti dostat ven, tak svým pohybem uvnitř pasti pobídne rostlinku k tomu, aby začala vylučovat trávicí šťávy a kořist tak mohla být následně strávena (její chitinová schránka však zůstane v pasti vždy).